Když jsme v době přísných opatření proti epidemii chodili v hodinách tělesné výchovy na vycházky, povídaly si děti o tom, co by udělaly, kdyby vyhrály hodně peněz.
Využila jsem jejich nápadů a zadala v hodině slohu úkol – napište dopis komukoli a prozraďte, co byste s vysokou výhrou udělali. Překvapilo mě, že tři z nich psali svým plyšákům (Luďovi, Kájovi, Meďajsovi), tetám nebo strýcům. Všichni nejdřív „rozdávali“ do útulku pro psy a jiná zvířata, na záchranu zvířat, do domovů pro staré lidi, do nemocnic, do ZOO. Pak rodičům, babičkám, tetám a strýcům. Sobě by postavili domy, koupili by si auta (někdo i tři), jeden by si zařídil zemědělskou farmu a zaměstnal by na ní spolužáky.
Vybrala jsem dva z nich, i když byly všechny na jedničku:
Milý strejdo Kájo,
já kdybych vyhrál 7 miliónů, tak bych ti něco koupil, třeba Sašence bych koupil konzervy, Pepíkovi jídlo a společnost. Postavím si psí útulek. Teta a Martinka tam budou chodit a hladit. Kdyby pan doktor řekl, že Sašenka bude mít mladé, tak bych chtěl jednoho chlapíka.
Kdybys něco potřeboval, tak mi brnkni a já přijedu s mou dodávkou a pomůžu ti. Až budeš kupovat slepice, tak si jednu ochočím, jo? Koupil bych ti jídlo, když budeš potřebovat. Ale když budeš v lázních, tak se domluvíme s tetou, jestli za ní můžu jít.
Mám tě moc rááááád!
tvůj Zdenda
Milá babičko,
víš, jednou mě napadlo, co bych udělala, kdybych vyhrála 80 miliónů. Koupila bych si domeček a několik miliónů dám vám i naší rodině.
Koupím si pěkné auto, zbytek dám na různé charity. Když mi pár korun zbyde, utratím je za různé výlety. Také si vezmu z útulku pět kočiček. Jedna se bude jmenovat Lízak, druhá Míca, pak Mourek, Mourinka a Matýsek,
A když mi ještě zbyde, pořídím si farmu. Na ní budu chovat kozy, pštrosy, rybky, krávy, slepičky s kuřátky, papoušky, krocany a koně. To bude moje minizoo.
Jela bych se podívat do Francie, do Paříže. Tam bych vylezla na Eiffelovku, dala bych si jogurtovou zmrzku se šlehačkou a velkou třešní. Šla bych i do obchodu módou, tam bych si koupila šaty. Poslední den bych si koupila jako suvenýr malinkou Eiffelovku na klíček. Až bych se vrátila, našla bych si nějakou práci. Určitě bych byla ilustrátorkou dětských knížek a spisovatelkou knížek pro dospělé. Napsala bych přes dvacet knížek a nakreslila ilustrace do více než stovky knížek.
Až bych zestárla, měla bych dobrý pocit.
Klárka
Mám radost z toho, že děti nemyslí jen na sebe.
Jarmila Dušková, třídní učitelka